Leden 2013

Máme dostatek jodu?

30. ledna 2013 v 20:59

Jód

Je v každé bunce těla
Jód najdeme v každé buňce svého těla. Je absolutně nezbytný pro zdravou štítnou žlázu, prsa, vaječníky, prostatu… Kromě zvýšeného rizika rakoviny prsu hrozí při nedostatku jódu i zvýšené riziko rakoviny štítné žlázy a řada dalších chorob. Všichni jsme dnes přitom vystavováni narůstající toxické zátěži a potřebujeme tedy více jódu na ochranu před běžně používanými jedy (třeba fluoridy a bromidy). Jód však pomáhá našemu organismu zbavit se také olova a rtuti. Coby důležitý antioxidant podporuje hojení a působí protinádorově a antiskleroticky. Doplníte-li jód do své stravy, zaktivizujete tím svůj imunitní systém a antioxidační procesy v těle. Většina z nás přece zná ten pocit, kdy přijedeme k moři, kde je jódem nasycený vzduch, voda i strava, a hned se cítíme lépe…

Pozapomenutý Lugolův roztok
Mezi léty 1900 až 1960 patřil tento roztok jódu a jodidu draselného ke standardní výbavě každého praktického lékaře. V medicíně se využívá už 200 let. Nositel Nobelovy ceny a objevitel vitamínu C dr. Albert Szent Gyorgy (1893-1986) napsal: "Když jsem byl studentem, byl jód považován za univerzální lék. Nikdo nevěděl proč, ale všichni věděli, že pomáhá. Nyní víme, proč pomáhá a jak by mohl být lidem užitečný, ale moderní medicína ovládaná farmaceutickými koncerny se od něj odvrátila".
Přitom jedna kapka Lugolu denně (ve vodě, ovocné šťávě atd.) dle mínění známého kanadského odborníka na léčbu štítné žlázy doc. Davida Derryho postupně eliminuje první stupně rakoviny (zvláště prsu), takže nový nádor nemůže vůbec vzniknout. Likviduje však rakovinové buňky i jinde v těle. Hraje důležitou roli v procesu zvaném "programovaná buněčná smrt", nutném k přežití a vývoji zdravých buněk, zatímco u buněk rakovinových a napadených viry vede k jejich zániku.

Nedostává se většině z nás
Dnes je přitom běžné, máme-li v tkáních pouze polovinu (i méně!) potřebného jódu. Japonci běžně konzumují 13.8 miligramu jódu denně - oproti u nás doporučovaným 150 až 300 mikrogramům! - a patří k nejzdravějším národům světa, co se týče rakoviny a srdečních chorob, i k těm nejdéle žijícím.
Dostatek jódu je přitom naprosto nezbytný i pro správný vývoj a fungování mozku a nervové soustavy. Jeho nedostatek je hlavním viníkem sníženého intelektu a autismu. Velmi důležitý je zvýšený příjem jódu během těhotenství; nedostatek může vést až k potratu či narození dítěte s mentální poruchou.

Stačí párkrát potřít mandle
Jód je i vynikající antibiotikum a antiseptikum. Účinkuje proti téměř všem bakteriím, virům a plísním. Vykazuje nejširší úhel záběru s minimem vedlejších účinků. Neznáme žádné viry ani bakterie, které by mu odolávaly. Přitom každých 17 minut proteče naší štítnou žlázou každá kapka krve, a pokud ta má dostatek jódu, zahubí každou bakterii, virus či plíseň. Dostatek jódu zamezuje šíření plísní zejména v hlenu, a tím pomáhá při autoimunitních onemocněních, při problémech s dutinami, astmatu, plicních chorobách, chorobách střev, zánětech a rakovině.
Roztok, obsahující 50 částic jódu na milion částic roztoku, zabíjí viry do 1 minuty a spory do 15 minut! Uvolňuje i křeče, mírní bolesti perikardu a zvyšuje množství energie ve svalech. Pomáhá lymfatickému systému. Při zvětšených podčelistních uzlinách se tyto vrátí již za několik minut do normálního stavu, převalujete-li jódový roztok chvíli v ústech. Není to tak dávno, co se angíny běžně - a velmi úspěšně - léčily tak, že se krční mandle potřely jódem. Stačí několik aplikací a mandle jsou zdravé!

Příznaky nedostatku
Křeče, studené ruce a nohy, snadné tloustnutí, špatná paměť, zácpa, deprese, bolesti hlavy, otoky, slabost, únava, křehké nehty, velice suchá kůže, malá produkce potu při přehřátí…
Zdroje jódu
Jsou v našich podmínkách velice slabé a patří sem. Mořské produkty, máslo, ananas, artyčoky, zelená zelenina, třešně, vlašské ořechy a tinktura z jejich slupek, vajíčka. Pozor! Potraviny zvané strumigeny, třeba syrové zelí a špenát vstřebávání jódu blokují.

Jednoduchý test
Udělejte si na vnitřní straně zápěstí jakýmkoliv prostředkem s obsahem jódu, třeba jódovou tinkturou " Kakaovou skvrnu velikosti mexického dolaru". Když během 8 hodin (někomu i v řádu desítek minut) zmizí, má jódu nedostatek. Zdravý člověk s dostatkem jódu má skvrnu viditelnou někdy až 24 hodin. Můžete si též ráno po probuzení ještě v posteli změřit teplotu pod jazykem. Není-li v rozmezí 36,5 až 36,6 °C, signalizuje to také nedostatek jódu a disfunkci vaší štítné žlázy.

Zvyšujte přísun postupně
Abychom získali množství jódu potřebné pro léčbu rakoviny, museli bychom denně sníst přes 5 kg mořských ryb. Zatímco pro potřeby štítné žlázy se denní potřeba jódu pohybuje od 150 do 300 mikrogramů, organismus si žádá dávky v miligramech. Terapeutické dávky se pak pohybují až kolem jednoho gramu!
Kdo chce dorovnat hladinu jódu v těle, musí tak činit postupně. 1. den 1 kapku Lugolova roztoku, 2. den 2 kapky…, až se dostane na 5 kapek a na této dávce týden setrvá. Pak zase přidává každý den po kapce až do 10 kapek, na nichž opět týden setrvá. Pokračuje po 2 kapkách denně do 20 kapek a týden setrvá, dále po 4 kapkách do 40 kapek a týden setrvá. Když se propracuje na 70 až 80 kapek denně, dávku dále nezvyšuje a zůstane na ní, dokud se hladina jódu v jeho těle nesrovná. U někoho to trvá jen v řádu dní, u jiného i měsíce mimo jiné i proto, že každý organismus má jinou schopnost jód vstřebávat.
Také vidím potřebu upozornit na velké množství rozdílů ve výrobě Lugolova roztoku a zde popsaný postup platí pro Lugolův roztok vyrobený dle českého lékopisu, který obsahuje 1g jódu a 2,5 g jodidu draselného na 100 ml roztoku. Při použití metrického kapátka, které kape 20 kapek na 1 ccm je dávka čistého jódu v jedné kapce tohoto Lugolova roztoku 1,39 mg a s tím se dá při dávkování uvažovat.
Někdy mohou vysoké dávky jódu upravit i zvýšenou činnost štítné žlázy. Nicméně při jejich používání dávejte pozor na známky zvýšené aktivity štítné žlázy: strach, nespavost, ztráta váhy, průjem, vysoká tepová frekvence, vysoký tlak, citlivé či vyboulené oči, problémy se zrakem. Pokud by se zhoršovaly, přísun jódu omezte. Pozor i na to, že v kombinaci s jinými léky může jód způsobit srdeční palpitace! Pokud k tomu dojde, omezte jeho příjem. Největší výhoda vysokých dávek jódu je účinek při ničení candidy a dalších plísní či mikrobů v trávicím traktu. To ve svém důsledku může pomoci v boji proti nádorům a cystám, protože candida a různé plísně se stále častěji jeví jako skutečná příčina řady chorob.

Článek z č. 6/2011 časopisu Recepty prima nápadů.

Lugolův roztok můžete objednat zde:

Očista lymfatického systému 2

29. ledna 2013 v 16:07 Detoxikace
OČISTA LYMFATICKÉHO SYSTÉMU 2
Recept uvolňuje ze všech částí organizmu toxíny a vyloučí je střevy. Celkové množství odstraněných nečistot dosahuje až 3-4 litry, což vede k odvodnění organizmu.
Tekutiny doplníme citrusovou směsí (2litry šťávy z grepů, citronu a pomerančů + 2 litry vody = 4 litry nápoje rozděleného na jednotlivé dávky po dobu celého dne).

Potřebujeme:
- polévkovou lžíci epsomské soli na 2dcl vody, 4 litry připravené citrusové šťávy s vodou (http://www.biozero.cz/siran-horecnaty-mgso4-3x100g.html)

Postup:
Ráno nalačno vypijeme sklenici roztoku epsomské soli.
Půl hodiny po vypití roztoku začínáme pít citrusovou šťávu a pokračujeme vždy po 20-30 minutách.
Celý den nejíme, pokud máme večer hlad, sníme trochu pomerančů nebo grepů.
Doporučuje se sauna nebo koupel (pocení).
Před spaním si uděláme klystýr - 2 litry vlažné vody se šťávou ze 2 citronu.
Očistu opakujeme 3 dny po sobě. Z organizmu se odstraní až 12 litrů toxické lymfy, kterou nahradí stejné množství zásaditých tekutin.
Kontraindikace: při zánětu slepého střeva
Upozornění: Nic v tomto článku není zamýšleno jako lékařská rada. Pro lékařskou diagnózu, radu a pomoc navštivte prosím svého lékaře.

Epsomská sůl

29. ledna 2013 v 16:02 Detoxikace
Epsomská sůl
Epsomská sůl neboli síran hořečnatý heptahydrát MgSO4•7H2O
je vhodný zdroj dobře vstřebatelného hořčíku a síry.
Je použitelný jak, jako koupelová sůl, tak i jako prostředek na očistné kůry.

Koupelí v epsomské soli si doplníte hořčík, síru a vyrovnáte pH.
- zmírňuje artritické bolesti
- uvolňuje ztuhlé a bolestivé klouby
- zmírňuje bolesti při přetížení při sportech
- navozuje pocit odpočinutosti
- zlepšuje spánek
- zlepšuje schopnost přirozené regenerace těla
- zmírňuje stres
- hloubkově pročišťuje kůži a póry


Při očistě organismu ji můžeme použít jako doplňkový prostředek k detoxikačním kůrám zaměřeným především na očistu trávícího traktu, jaterních žlučovodů a žlučových cest, tlustého střeva a lymfatického systému.
Epsomská sůl se těší velké oblibě i u amerických celebrit, které ji zařadili do své péče o štíhlou linii a pěknou pleť.

Očista lymfatických cév a uzlin

29. ledna 2013 v 16:01 Detoxikace
OČISTA LYMFATICKÝCH CÉV A UZLIN
Potřebujeme:
- epsomskou sůl (http://www.biozero.cz/siran-horecnaty-mgso4-3x100g.html)
- 900ml grepové šťávy
- 200ml pomerančové štávy
- 200ml šťávy z citrónu
- 2 litry vody, kterou jsme nechali v mrazáku zamrznout a znovu rozmrnout.
Šťávy připavujeme vždy čerstvé.

Postup:
ráno rozpustíme polévkovou lžíci epsomské soli v 100ml připravené vody a roztok pomalu vypijeme.
Potom se na čtvrt hodinu ponoříme do teplé koupele 38°C. Po koupeli bysme se měli začít silně potit.
Každých 30 minut vypijeme 100ml připravené štávy (grep,pomeranč,citron).
Po celou dobu, kdy se potíme zůstaneme v teple.
Tuto proceduru opakujeme tři dny po sobě. Šťávu si připravujeme každý den vždy čerstvou.

Upozornění: Nic v tomto článku není zamýšleno jako lékařská rada. Pro lékařskou diagnózu, radu a pomoc navštivte prosím svého lékaře.

Očistná kůra jater - soft

29. ledna 2013 v 15:58 Detoxikace

Tako kůra je mírnější obdobou kůry s olivovým olejem a grepovou šťávou. Čistí především jaterní žlučovody a střevní trakt.
Potřebujeme: epsomskou sůl, neperlivou minerální vodu
Postup: den před tím jíme jen lehká bezmasá jídla. Ráno, nejlépe přes víkend, vypijeme na lačno 200 až 250ml neperlivé minerální vody, která má pokojovou teplotu. Do ní přidáme 5-10 gramů epsomské soli.
Po 15 minutách zopakujeme. Po celou dobu ležíme v posteli ve vodorovné poloze (2-3hodiny) a oblast jater si nahříváme termoforem nebo elektrickým polštářkem.
Po vyprázdnění se můžete najíst, nejlépe kašovité zeleninové nebo obilninové pokrmy, žádné maso nebo smažené.
Večer mezi 23. a 1 hodinou si můžeme procedůru zopakovat, přičemž od 16.hodiny nic nejíme a po celý den pijeme jen očistné bylinkové čaje.

Jablečný ocet a jaho blahodárné účinky

29. ledna 2013 v 15:57 Naše tělo

JABLEČNÝ OCET
Jablečný ocet působí na metabolismus, pomáhá při obezitě, alergii a únavě. Ideální pro jarní očistu a podporu organismu.

Pravý ocet z jablečné šťávy je vyráběn kvašením šťávy z celých, čerstvých jablek. Za své blahodárné účinky vděčí vysokému obsahu minerálů, obsažených v jablkách. Je považován za lék i přísadu do jídla a jako takový je používán léčiteli a kuchaři.
Aktivní složkou jablečného octa je vlastně kombinace minerálů, organické hmoty a kyseliny octové, která mu dodává charakteristickou vůni a chuť. Jablečný ocet obsahuje průměrně 5% kyseliny, je bohatý na minerály a má nízký obsah přírodního cukru a vitamínů. Obsahuje neobvykle mnoho draslíku, vápníku, fosforu, sodíku a stopových prvků. Schopnost jablečného octa spojovat draslík s ostatními prvky je to, co mu dává vlastnosti všestranného léku.

ÚČINKY

Pozorování a případy ukazují různé blahodárné účinky jablečného octa. Má svíravé účinky, které pomáhají zastavit průjem, zvyšuje okysličování krve, zlepšuje metabolismus, posiluje trávení, zabraňuje kažení zubů, působí jako dezinfekce proti střevním parazitům a zvyšuje srážlivost krve. Může být rovněž používán lidmi, kterým chybí žaludeční kyselina, ke zlepšení trávení. V těchto případech se doporučují 1-2 lžičky jablečného octa ve sklenici vody před hlavními jídly.
Není to lék, takže je možno jej používat spolu s ostatními léčivy. Je vhodný pro diabetiky a pro ty, kteří musí dbát na omezený přísun sodíku. Je vhodný pro děti i pro starší lidi.
V knize ,,ocet z jablečné šťávy" Cyril Scott popisuje jeho,,zázračné" účinky na mnoho poruch, avšak nakonec upozorňuje své čtenáře, že to není všelék. Zdůrazňuje, že jablečný ocet pouze upravuje biologické pochody, a tím pomáhá předcházet nebo i léčit takové poruchy, jako je obezita, nadměrné menstruační krvácení, infekce ucha, nosu a krku, alergie, otoky žil a poruchy krevního oběhu. Účinky jablečného octa na některé tyto problémy si zaslouží bližší pozornosti.

NADVÁHA neboli obezita
Obezita je mezinárodní problém. Jestliže bychom na okamžik nebrali v úvahu tak samozřejmé příčiny obezity, jako je přejídání, nedostatek pohybu a přemíra sladkostí a alkoholu, další příčinou je špatné okysličování krve. Jablečný ocet zvyšuje hladinu kyslíku v krvi a tím zrychluje přeměnu potravy v energii.

DEZINFEKČNÍ ÚČINKY
Dezinfekční účinky octa z jablečné šťávy jsou patrny již po několika dnech užívání. Stolice ztrácí ostrý zápach a dokonce i dech ztrácí nepříjemné pachy. To proto, že jablečný ocet zvyšuje kyselost a ničí hnilobné bakterie ve střevech. Jedovaté bakterie jsou jinak částečně vstřebávány do krve, což způsobuje autotoxikaci organismu. Čištění střev nachází stále větší oblibu - jak si lékaři začínají uvědomovat, že je to základní předpoklad pro zdravý život.

ENERGIE A ZDRAVÍ, ÚNAVA A NEMOC
Překyselení organismu je dáváno do souvislosti s únavností, dětskými nemocemi, sennou rýmou, arthritidou a jinými nemocemi. Ocet z jablečné šťávy odstraňuje překyselení organismu. Jakmile překyselení organismu odstraní, tělo znovu získá energii a zdraví.

Hubnoucí kůra s jablečným octem

29. ledna 2013 v 15:55 Naše tělo
Jablečný ocet je výborným pomocníkem při hubnutí:


Každé ráno vypijte jednu polévkovou lžíci jablečného octa rozmíchanou ve sklenici vody, někdy se doporučuje teplá voda. Můžete si ho také osladit medem. Pijte ráno, nalačno, poté počkejte půl hodiny a teprve poté se najezte.
Tato kůra by vám měla také zmírnit pocit hladu.
Jednu kávovou lžičku jablečného octa ve sklenici vody užívejte 2-3x denně , vždy mezi jídly.
A jak dlouho si takovou kůru dopřát?
Doba není omezena, první výsledky můžete očekávat již za měsíc a ideálně za půl roku se můžete radovat z mnoha shozených kil.
To, že budete pít ocet, neznamená, že můžete jíst neomezeně. Dietu by měla doplňovat odlehčená strava s nízkým obsahem tuků a cukrů. Při dietě se pokuste nepít kávu a alkohol. Naopak dodržujte pitný režim, vypijte aspoň 3 litry tekutin denně.
Nenechte se odradit, chuť jablečného octa je velmi aromatická. Vyrábí se zkvašením čerstvé jablečné šťávy. Zlepšuje metabolismus, čistí organismus (posiluje trávení) a odstraňuje škodlivé látky z těla a dochází k rychlejšímu spalování, a tím pádem k hubnutí.
Jako "vedlejší" efekt je zvýšení imunity a krásnější pokožka.

KOUPEL S JABLEČNÝM OCTEM A EPSOMSKOU SOLÍ

27. ledna 2013 v 22:34 Naše tělo
Do horké koupele přidejte 100g epsomské soli a ½ šálku jablečného octa.
Po dobu koupele lehce masírujte pokožku, aby se póry otevřely.
Koupel provádějte nejlépe před spaním.Napomáhá k lepšímu a klidnějšímu spánku. Naopak druhý den po koupeli se cítíte energičtí a odpočatí.
Tato koupel znatelně zmírňuje bolesti, ztuhlosti, napětí.
Jablečný ocet zanechá vaši pokožku jemnou a hladkou, jako při použití zjemňovačů kůže a krémů jako je lanolin.
Po koupeli se neoplachujte, pouze osušte a odpočívejte.
Délka koupele 15-20 minut.

Sůl k dostání zde:

Vitamín D3

27. ledna 2013 v 22:31 Vitamíny, minerály
Vitamín D3 pomůže nejen kostem

Rybí tuk - vzpomínáte na tu pachuť z raného mládí? A maminčiny komentáře, které zněly možná takto: "Hezky to spolkni, nebo budeš mít křivici, budeš hrbatý a žádná holka tě pak nebude chtít".
Maminky do nás tu hrůzu musely mnohdy tlačit násilím. Ale dobře dělaly, aniž věděly, že nás nebrání jen proti rachitidě (křivici). Dnes, kdy podávání rybího tuku už není v módě, protože jej nahradily kapky s vitamínem D, se opět začíná zjišťovat, že bychom ten rybí tuk měli začít konzumovat ve velkém. Ale nejen děti, dospělým se jej také zoufale nedostává. Případů vyložené křivice v moderním světě sice moc nepotkáme, skrytý nedostatek vitamínu D však trápí přes 80 % populace Evropy!

Proč je "déčka" málo?
Pro vysvětlení se musíme podívat na to, kde se v našem těle vitamín D bere. On je docela výjimkou. Název vitamín je vyhrazen obecně pro látky nezbytné pro život, které si lidské tělo nedokáže samo vyrobit. U vitamínu D je tomu zčásti jinak. Naše tělo si je schopno z cholesterolu vyrobit substanci zvanou 7-dehydrocholesterol. Ta se pak v kůži působením ultračerveného záření proměňuje na samotný vitamín D3. Touto cestou si je schopno lidské tělo vyrobit až 80 % vitamínu. Ale jen za optimálních podmínek - tedy při opakovaném a dlouhodobém vystavení velké plochy těla slunečnímu záření.
A tady je zakopaný pes. Všichni jsme opakovaně masírováni strašidly jako ozonová díra, rakovina kůže, UV záření. Kdo by se pak dobrovolně a denně vystavoval sluníčku? Nemluvě o tom, že více než polovinu roku u nás toho sluníčka moc nevidíme. Nebo se před ním ukrýváme v práci v budovách. V mi-nulosti tomu bylo jinak. Jednak nebyla žádná ozonová díra a druhak většina našich předků pracovala venku v přírodě. To pak byly neduživé a rachitické jen bledé paní hraběnky.

Kde hledat další zdroje?
Jak již bylo řečeno - sami si vyrobíme jen část vitamínu D3. Co ten zbytek? Lze jej získat z již zmíněného rybího tuku, jater, vaječných žloutků a mléka. Nejvíce je ho právě v rybách, potažmo mořských, a to hodně tučných. Ty ale běžný obyvatel naší země na svůj jídelníček moc často nezařazuje. Jistým doplňkem pak může být vitamín D2 (ergokalciferol), který lze získat ze stravy rostlinné. Rostliny jsou ovšem daleko méně vydatným zdrojem tohoto vitamínu. Navíc se opakovaně prokazuje, že D2 není totéž co D3. Vitamín D2 je daleko méně účinný, poslední výzkumy mluví jen o 50 - 70% účinku vůči D3.
Moderní medicína to řeší jednoduše. Rybí tuk je z módy, vyrobíme si D polosynteticky. Jak? Vezmeme houby, posvítíme na ně UV zářením a je to. Výtažek z hub pak prodáváme jako lék nebo doplněk stravy. Bohužel ale jen ve variantě ergokalciferolu, tedy D2.

K čemu nám vitamín D vlastně je?
Velmi zjednodušeně lze říci, že nám pomáhá udržet si v těle dostatek vápníku. Vyvinul se poprvé asi před 300 miliony let, když se naši dávní předci, mořští obratlovci, vydali na svou pouť na souš. V mořské vodě je vápníku více než dost. Na souši je to ale horší. Proto je potřeba berličky v podobě vitamínu D, která nám pomáhá vápník "nakřečkovat" takříkajíc do zásoby.

Platí rovnice:
strava s malým obsahem vápníku + málo vitamínu D = málo vápníku v těle = měkké kosti
U dětí se to projevuje nedostatečným vývojem kostí při růstu. Kosti se pak všelijak kroutí a vzniká křivice. U dospělých kosti měknou. Jde o jeden z mechanismů rozvoje odvápnění kostí - osteoporózy.
V posledních letech se vědci soustředili i na "nekostní" efekty vitamínu D3. Po analýze dat z pozorování více než 99 000 jedinců dospěli k závěru, že dostatečný přísun vitamínu D3 může až o 55 % snížit riziko rozvoje cukrovky 2. typu, o 51 % riziko s ní spojeného tzv. metabolického syndromu. O celých 33 % pak může poklesnout riziko rozvoje srdečně-cévních onemocnění. Proč a jak vitamín D3 takto působí, zatím přesně nevíme.

Jak už to v medicíně bývá, když se objeví jeden převratný objev, ostatní s ním příbuzné se z ničeho nic začnou vynořovat také. Takže už víme, že dostatek vitamínu D může výrazně tlumit produkci látek, které se podílí na průběhu alergické reakce, zejména
u alergií na plísně.
Když už jsem u té imunity - právě imunita se podílí na likvidaci rakovinných buněk v samém počátku onemocnění. Není proto divu, že se předpokládá i vliv vitamínu D3 na prevenci rakoviny. Zatím proběhla jedna velká vědecká studie s 1179 dobrovolníky. Ve skupině, která užívala relativně velké dávky vitamínu D (1100 mezinárodních jednotek denně), byl při dlouhodobém sledování prokázán pokles rizika rozvoje rakoviny až o 60 %. Faktem je, že právě protirakovinný efekt je předmětem největších vědeckých sporů a bojů. Bude asi potřeba dalšího přesnějšího ověření.
To nám ale vůbec nemůže bránit v pravidelném používání kvalitního vitamínu D3. Pomůžeme kostem, prokazatelně si snížíme riziko cukrovky a srdečně-cévních onemocnění. A pokud se prokáže preventivní efekt na rakovinu, budeme si moci jen poblahopřát.
MUDr. Jiří Matuška

Přípravek VitaD3tabs obsahuje vitamín D3, který je nezbytný pro pevné kosti, zdravé zuby a silnou imunitu, je důležitý pro všechny věkové kategorie, zejména děti.
Vitamín D3 vzniká přímo v pokožce působením slunečního záření, proto je jeho doplňování potřebné při dlouhodobém nedostatku slunečních paprsků, během zimních měsíců nebo v oblastech s inverzí a smogem. Důležitý je také v létě, kdy se používají krémy s vysokým ochranným faktorem.Při nedostatku vitamínu D dochází k poruše ukládání vápníku do kostí (ty pak řídnou, stávají se křehčí a náchylnější ke zlomeninám), zvyšuje se kazivost zubů a oslabuje imunitní systém. Na konci zimy může vyčerpání letních zásob vitamínu D způsobovat výkyvy nálad a deprese.
Naopak v letním období k nízké hladině "déčka" přispívá používání opalovacích krémů s ochranným faktorem - přes kůži nepronikne slunce a neumožní tělu vytvořit si potřebné množství vitamínu D.

Kdo trpí nedostatkem vitamínu D?
Kojenci - obsah tohoto vitamínu v mateřském mléce je dlouhodobě nedostačující.
Nemocní a staří lidé - jsou upoutaní na lůžko, vlivem poruch pohybového ústrojí nemají možnost chodit ven, vstřebávání vitamínu D do organismu je u nich horší, roli hraje i nízká konzumace ryb.
Ženy v menopauze - s přibývajícím věkem jejich pokožka produkuje asi o čtvrtinu méně vitamínu D.
Vegetariáni, kteří konzumují potravu chudou na vitamín D.
Na pozoru by měli být jedinci s tmavší pletí, kteří oproti lidem se světlou pletí vstřebávají až o polovinu slunečního světla méně, proto je u nich i množství vyprodukovaného vitamínu D nižší.
Vitamín D3
podává se pro doplnění denní potřeby vitamínu D
příznivě ovlivňuje růst i odolnost kostí a zubů, je nezbytný při jejich tvorbě a mineralizaci
je důležitý po úrazech, zlomeninách, během rekonvalescence, při fyzickém zatížení kostí
podporuje činnost svalů a správnou funkci imunitního systému
je důležitý pro děti a mládež v období růstu, v těhotenství
doporučuje se sportovcům, vegetariánům
velmi vhodný pro seniory, ženy v menopauze, pacienty s dlouhodobým onemocněním


Leden - pečujeme o močový měchýř

27. ledna 2013 v 22:23 Naše tělo
V měsíci lednu je vhodné věnovat zvýšenou péči močovému měchýři. Je mnohem více citlivější na prochladnutí, proto jak praví lidové rčení ,,držme bedra a nohy v teple".
Zánětem močového měchýře trpí většinou ženy, u mužů se vyskytuje zřídka.

Dojde-li přeci jen k oslabení močového měchýře, nejčastějším projevem jeho prochlazení je:
- pálení při močení
- bolestivé a časté močení
- příměs hlenů či krve v moči
- bolesti v bedrech či podbřišku …

Oslabená funkce močového měchýře se může rovněž projevit i po stránce psychické:
- ztráta nálady
- sklon k záchvatům
- projevy strachu a úzkosti ….

Močový měchýř shromažďuje a vylučuje moč, jež je tekutým odpadem produkovaným ledvinami. Aby se nepotřebné chemikálie a jedy z těla odplavily musí mít tělo dostatek vody.
Dostatek vody v těle se projevuje jasnou, vodě podobnou močí. Nedostatek vody se projevuje tmavě žlutou až hnědou močí.

Při potížích s močovým měchýřem dbejte o dostatečný přísun tekutin. Dostatečné množství vody zvýší průtok močovým ústrojím a tím i odplavování bakterií.

Posilněte si imunitu
- kyselina askorbová nebo-li vitamín C (http://www.biozero.cz/kyselina-askorbova-vitamin-c-100g.html)
- vitamín E

Můžete užívat jedlou sodu rozpuštěnou ve vodě nebo si v ní dělat koupele. Jedlá soda zvyšuje zásaditost moči a tím snižuje její dráždivost.(http://www.biozero.cz/soda-bicarbona-hydrogenuhlicitan-sodny-2x400g.html)

Bylinky a bylinkové čaje : brusinky, borůvky v jakékoliv podobě, celík zlatobýl, kopřiva, vřes, lípa, jehlice trnitá, bříza (http://www.biozero.cz/fin-betutabs-110-tbl.html), meduňka, konzumace dýňových semínek.

Do jídelníčku zařaďte:
- pohanku a kořenovou zeleninu

Z jídelníčku vylučte nebo omezte
- sůl, červené maso, sladkosti, cukr a sladké nápoje, kávu, černý čaj, dráždivá koření, kyselá jídla, švestky, rebarboru, rajčata

Činnost močového měchýře dle orgánových hodin

3.-5. hodina - je činnost močového měchýře nejslabší
15.-17.hodina - je činnost močového měchýře nejsilnější - v této době je nejvhodnější pít urologické bylinkové čaje, dělat si koupele či dělat teplé zábaly nohou.

Důležitost horečky při infekcích

27. ledna 2013 v 22:09 Naše tělo
Důležitost horečky při infekcích


MUDr. Ludmila Eleková


Potlačování horečky, ale i jen zvýšené teploty antipyretiky je rutinní praxí, nad kterou nepřemýšlejí pacienti, ale bohužel většinou ani jejich lékaři (kteří by měli). Během své praxe jako praktická lékařka jsem potkala stovky lidí, kteří do sebe hodili nějaký ten paralen už při prvních příznacích nemoci. Koneckonců je k tomu navádí reklama na jeden nejmenovaný lék "na chřipku". Jednou je zamrazilo na zádech, dvakrát kýchli a už sahali po prášku.

Také jsem si všimla, že všichni pacienti - bez výjimky!! - s únavovým syndromem, ať již nasedajícím na bezprostředně prodělané virové onemocnění nebo vzniklým plíživěji, měli v anamnéze opakované potlačování horečky. Nikdy, opakuji, nikdy jsem neviděla postinfekční únavový syndrom ("před měsícem jsem měl chřipku a nemůžu se z toho pořád dostat…") u pacienta, který prodělal virózu nebo chřipku přirozeně, nesrážel teplotu, prostě si to protrpěl. Tito lidé byli obvykle do týdne fit. Kolegové mají jistě podobné zkušenosti.

Chci probrat děje, ke kterým dochází v těle, když jsou během akutní infekce použity léky na snížení horečky - paracetamol, ibuprofen nebo kyselina acetylosalicylová. Něco z toho bude pro čtenáře lékaře opakováním, pro nelékaře doufám rozšířením jejich vědomostí. Osvěta je velice důležitá, protože masáž reklamy je všudypřítomná a neustávající a lhostejnost nebo přímo ignorance běžných lékařů jí nahrává.

Téma je značně složité, dojde i na biochemii, proto pro přehlednost pojednám důsledky potlačení horečky z hlediska času.

Bezprostřední, akutní důsledky potlačení horečky při infekci
Je třeba si položit zásadní otázku, proč vlastně teplokrevní savci včetně člověka, kteří dokonale udržují tělesnou teplotu v úzkém rozmezí za prakticky jakýchkoli zevních podmínek, produkují při infekci horečku.

Horečka je základní, úhelný mechanismus obrany proti infekcím. Je fylogeneticky velmi stará a propracovaná. Při horečce se zrychluje metabolismus včetně detoxikační činnosti jater, zrychlují se aktivity buněk imunitního systému. To vše zhruba třikrát již při pouhých 38 stupních Celsia.

Jak dojde k tomu, že při infekci stoupne tělesná teplota a pak zase klesne? Znalost mechanismu vzniku horečky je velmi důležitá k pochopení, proč jsou antipyretika tak škodlivá.

Horečka vzniká v důsledku změny nastavení cílové tělesné teploty v mozkovém termoregulačním centru. Mozek se díky vyplavení tzv. mediátorů zánětu (prostaglandiny, interleukiny a jiné látky) do krve, která doteče do mozkového termoregulačního centra, dozví o tom, že někde v těle, např. na mandlích, v dýchacích cestách, v močovém měchýři nebo na palci u nohy zuří zánět (= zápal - pozn. red.). Jinými slovy, zánět se projevuje v krvi a to je pro mozek signálem, že je třeba zvýšit teplotu.

Za přirozených okolností termoregulační centrum sníží tělesnou teplotu teprve tehdy, když je infekce zvládnuta a tyto látky se netvoří a neproudí s krví do mozku.

Zde vstupují do hry antipyretika. Tyto látky, vyjmenované výše, účinkují tím, že blokují produkci mediátorů zánětu. Takže se netvoří prostaglandiny a další látky, které se tedy nedostanou do mozku. Mozek je nesprávně informován a domnívá se, že infekce již byla zvládnuta a proto sníží teplotu zpět na normální. Metabolismus a imunitní reakce se zpomalí v situaci, kdy je tělo zaplaveno viry nebo bakteriemi. U vážných infekcí nebo u oslabeného jedince může mít použití antipyretik dopad i na úmrtnost!Například během španělské chřipky v roce 1918 byla úmrtnost alopaticky léčených hospitalizovaných pacientů více než 25násobná ve srovnání s pacienty léčenými v homeopatických nemocnicích. Tento šokující rozdíl musí být připsán zejména dvěma faktorům. Za prvé alopatičtí pacienti neměli žádnou účinnou léčbu ve srovnání s homeopatickými pacienty, jen symptomatickou. Právě symptomatická léčba - potlačování horečky aspirinem - byla nejspíše hlavním důvodem tak vysoké úmrtnosti.

Dalším závažným příkladem je epidemie spalniček v Ghaně v roce 1968. V klinické studii všechny děti dostávaly sedativa, aspirin nebo paracetamol a antibiotika podle potřeby. Úmrtnost byla 35%. Lékaři si ale všimli, že děti, které přežily, byly obvykle ty, které měly při příjmu vyšší horečku, horší vyrážku a celkově výraznější symptomy, než ty děti, které posléze zemřely. Děti, které vypadaly méně nemocné, nakonec častěji dostaly zápal plic a zemřely. Proto lékaři v polovině epidemie přehodnotili svou léčbu a přestávali podávat sedativa a antipyretika, pouze antibiotika, antimalarika a transfúze, pokud byly indikovány. Z takto léčených dětí umíralo pouze 7% - to je pokles úmrtnosti na pětinu!!! Na tomto příkladu je zneklidňující jedna věc. Kdyby to bylo antibiotikum, nebo jiný zázračný lék, který by dokázal takto snížit úmrtnost, byly by toho plné noviny a televize. Ale protože to bylo naopak nepodávání určitých léků a respektování biologických zákonitostí, mlčí se o tom.

Vysoká horečka je nutná k eliminaci virů a bakterií z těla. Potlačení horečky při akutní infekci v důsledku zeslabení imunitní odpovědi prodlužuje infekčnost pacienta, dobu trvání nemoci a dobu zotavení. Existují studie, které to prokazují. Pamatuji si udivené pohledy pacientů, kteří brali paralen "aby byli brzy zdraví" a já jim řekla, že si naopak nemoc prodloužili, že kdyby zůstali doma pár dní s teplotou, byli by za týden nebo dva v pořádku. Jak jim to nešlo do hlavy, vždyť přece v té reklamě se říká něco úplně jiného. Ta reklama ale nelže, natvrdo říká, že potlačuje symptomy chřipky a horečku. Bohužel si nikdo neuvědomí, co to doopravdy znamená.

Ještě jednou opakuji: při přirozeném průběhu nemoci mozek sníží teplotu, teprve když je infekce zvládnuta. Použití antipyretik dává mozku falešnou informaci o tom, že infekce pominula a následné snížení teploty oslabí organismus v situaci, kdy potřebuje být naopak posílen.


Střednědobé důsledky potlačení horečky při infekci - imunologické a biochemické
Výše popsaný imunologický mechanismus je v pozadí také komplikací infekčních nemocí, kdy byla prudká, generalizovaná reakce s horečkou potlačena a vznikl lokalizovaný, ale chroničtější zánět, například zánět mandlí, nosních dutin, středního ucha, průdušek, plic, ledvin (= obličiek - pozn. red.), kloubů apod. Pokud k takovému typu zánětu dojde rychle, akutně, znamená to slabší konstituci pacienta. V dnešní době je ale často oslabena právě užitím antipyretik během horečky.

Vezměme také v úvahu, jaký typ lidí obvykle sahá po antipyretikech hned na začátku nemoci. Jsou to obvykle lidé, kteří si tzv. nemohou dovolit stonat, nepostradatelní v práci, orientovaní na výkon, nelibě nesoucí jakékoli známky slabosti svého těla. Mají problém si prostě lehnout na pár dní do postele a vypnout. Ignorují signály svého těla a snaží se je přehlušit léky. Bohužel ignorování vlastních potřeb není u nich omezeno jen na dobu nemoci, ale týká se i nedostatečné kvality stravy, nedostatku pohybu a pobytu v přírodě. Tito lidé vstupují do nemoci již předem oslabeni a pak to dorazí paralenem. Není divu, že končí v ordinacích lékařů s únavou táhnoucí se týdny i měsíce.

Potlačení horečky je často příčinou dlouhodobé únavy po nemoci, někdy přímo chronického únavového syndromu (CFS). Příčinou CFS není přítomnost EB viru nebo jiných infekčních agens v organismu, ty v něm byly dlouho předtím. Příčinou je oslabení imunity v důsledku nesprávného léčení akutní infekce v kombinaci se špatnou stravou a stresem.

Jaký je mechanismus vzniku postinfekční únavy?
Jeden mechanismus je specifický pro paracetamol. Bohužel právě paracetamol je v posledních letech velice oblíbené analgetikum a antipyretikum. Jeho oblíbenost vychází jednak z jeho vysoké účinnosti (= silné schopnosti potlačit příznaky), jednak z faktu, že nepoškozuje zažívací trakt jako kyselina acetylosalicylová a ibuprofen. U dětí zcela vytlačil použití kyseliny acetylosalicylové, která způsobovala vzácné, ale smrtelné onemocnění ledvin a jater, tzv. Reyův syndrom.

Ale tyto "výhody" jsou více než vyváženy nevýhodami. Jednou ze zásadních nevýhod paracetamolu je jeho toxicita pro játra (= pečeň - pozn. red.). Jeho metabolizování probíhá třemi cestami, z nichž při jedné dochází k tvorbě toxického meziproduktu NAPQI (N-acetyl-p-benzo-quinon imin). Tato látka je hlavním původcem toxických účinků paracetamolu. NAPQI je produkován činností několika izoenzymů cytochromu P450. Gen pro cytochrom P450 je vysoce polymorfní, u různých jedinců dochází k velmi rozdílné produkci NAPQI. Lidé se dělí na "rychlé", "ultrarychlé" a "slabé" metabolizéry (produkující NAPQI). Rychlí a ultrarychlí metabolizéři paracetamolu produkují více NAPQI. Vzniká ho více také při požití vysokých dávek paracetamolu. V takových případech se nasytí detoxikační metabolická cesta a NAPQI se začne kumulovat v organismu.

Nyní se dostáváme k důležitému bodu, který osvětlí důvody dlouhodobé únavy, nesoustředěnosti, poruch paměti, svalových bolestí a dalších symptomů únavového syndromu nasedajícího na chřipku nebo virózu "léčenou" paracetamolem. Organismus se zbavuje NAPQI konjugací s glutathionem, což při vysokých hladinách NAPQI nebo nízkých hladinách glutathionu vede k vyčerpání zásob glutathionu. To v kombinaci s přímým poškozením buněk působením NAPQI vede k buněčnému poškození a smrti.

Glutathion je základní, konečný a jediný recyklovatelný nitrobuněčný antioxidant. NAPQI škodí svým účinkem jako volný radikál. Glutathion se musí postarat nejen o NAPQI, ale končí u něj všechny volné radikály.

Je nutné si uvědomit, že pokud například vitamín C, A nebo E (notoricky známé antioxidanty) redukují molekulu volného radikálu, dělají to tak, že od ní převezmou nadbytečný elektron a samy se stanou volnými radikály! Musí proběhnout celá kaskáda přehazování "horké brambory" končící u glutathionu, který jediný dokáže volné radikály definitivně zlikvidovat a recykluje ostatní antioxidanty. Pak je sám redukován a recyklován. Kromě toho je hlavní detoxikační molekulou, mnoho jedů v našem těle se na něj "lepí" a vyloučí se pak žlučí a stolicí z těla.

Glutathion je naprosto nezbytný pro imunitní funkce a kontrolu zánětu, chrání naše buňky a umožňuje správný chod energetického metabolismu.

Nevhodná strava, toxiny (jedy), léky, stres, trauma, stárnutí, infekce a radiace (záření) jeho zásoby vyčerpávají. Naše schopnost produkovat a udržet vysokou hladinu glutathionu je životně důležitá pro uzdravení se z prakticky všech nemocí i k jejich prevenci a udržení si optimálního zdraví a výkonnosti. Pokud jsme vystaveni příliš silnému oxidativnímu stresu nebo příliš mnoha toxinům (včetně léků), zásoby glutathionu se vyčerpají a to vede k nemoci. Nedokážeme se bránit proti volným radikálům, infekci nebo rakovině a nedokážeme se zbavit toxinů.

Dobrou zprávou je, že si naše tělo vyrábí svůj vlastní glutathion. Je to sloučenina ze tří aminokyselin - cysteinu, glycinu a glutaminu. Obsahuje síru ve formě sulfátových vazeb. Za normálních okolností je glutathion v těle recyklován - pokud není toxická zátěž příliš vysoká. Ale protože obvykle je vysoká, vysvětluje to, proč má tolik z nás problémy. Jsme opět u genů, které mají úlohu v metabolismu glutathionu, které jsou důležité pro produkci enzymů umožňujících tělu vytvářet a recyklovat glutathion. Mají spoustu názvů, jako např. GSTM1, GSTP1 aj. U některých lidí nefungují dostatečně. Lidstvo se totiž vyvíjelo dlouhou dobu předtím, než se v našem světě objevila spousta toxických chemikálií. Proto lidé dříve přežili jen se základní verzí genetického detoxikačního "softwaru" v DNA. Víc jsme nepotřebovali.

Zjednodušeně řečeno: při akutním infekčním onemocnění, kdy stoupá množství volných radikálů v těle (s jejich pomocí mj. zabíjejí bílé krvinky vetřelce), vede požití paracetamolu k několika důsledkům. Zaprvé snížení horečky sníží efektivitu boje proti infekci a prodlužuje dobu, po kterou je tělo vystaveno působení infekčních agens a tedy prodlužuje dobu trvání nemoci - prokázáno klinickými studiemi!

Kromě toho paracetamol zatěžuje játra, která ho musí metabolizovat a při jeho metabolizování vzniká toxický meziprodukt NAPQI. Tento meziprodukt je neutralizován pomocí antioxidantu glutathionu. U některých lidí, kteří jsou geneticky vybaveni určitým typem cytochromu P450, dochází k vyšší produkci NAPQI a tedy vyšším nárokům na glutathion. Pokud je takový jedinec současně geneticky vybaven nedostatečně funkčním genem pro tvorbu glutathionu, nebo má jeho hladinu vyčerpánu i z jiných příčin (například stres, nekvalitní strava, jiné léky apod.), vytvoří se v jeho těle vysoká hladina NAPQI, která mj. poškodí mitochondrie.

Mitochondrie jsou elektrárnami buněk, v nich probíhá metabolismus, tj. spalování potravy za přítomnosti kyslíku. Jsou velmi citlivé na poškození zevními vlivy, zejména toxiny a volnými radikály. Nedostatečná funkce mitochondrií je hlavní příčinou chronické únavy po virózách a jiných nemocech, bolestí svalů, nesoustředění, deprese a jiných symptomů CFS. A hlavním škůdcem pro mitochondrie jsou právě volné radikály. Naše tělo má jen omezenou schopnost se nimi vypořádat, je konstruováno na život v čistém prostředí bez chemikálií, konzumaci přirozené, čisté stravy bez "éček", bílé mouky a cukru, na život bez chemických léků a toxinů v životním prostředí, na život, kdy je možno reagovat na stres přirozeným způsobem (uteč nebo bojuj). Pokud k přirozené zátěži při infekci přidáme chemické léky, je zaděláno na problém.

To je důvod dlouhodobé únavy a oslabené imunity po viróze nebo chřipce "léčené" paracetamolem - vyčerpání antioxidantů a poškození mitochondrií, které vyrábějí energii.

Dlouhodobé důsledky potlačení horečky při infekci
Důsledky opakovaného potlačování horečky a zánětu sahají bohužel ještě mnohem dále než k dlouhodobé únavě. Statistiky prokazují souvislost mezi výskytem horečnatých onemocnění v anamnéze a rizikem rakoviny. Čím více horeček, tím méně rakoviny a naopak. Opakované potlačování horečky vede k chronickému poškození imunitního systému, mitochondrií a ke zvýšení oxidativního stresu. Poškození DNA volnými radikály je považováno za jeden ze spouštěčů maligního bujení. Ke vzniku maligních buněk dochází v každém z nás neustále, ale funkční imunitní systém si s nimi poradí. Rakovina vznikne pouze v situaci, kdy imunitní systém neplní své funkce. A jsme opět u stresu, nekvalitní stravy, nedostatku vitamínů a dalších mikroživin, volných radikálů apod.

Shrnutí

Horečka je základní mechanismus obrany proti infekci. Mozek zvýší teplotu v situaci, kdy dostává z periferní krve prostřednictvím mediátorů zánětu informaci o přítomnosti infekce. Použití antipyretik (paracetamolu, kyseliny acetylosalicylové, ibuprofenu) zabrání tvorbě těchto látek a mozek dostane nesprávnou informaci o stavu boje proti infekci a sníží teplotu v situaci, kdy infekce ještě není zvládnuta, což oslabí imunitní reakce. Použití paracetamolu s sebou nese navíc další riziko. Při jeho metabolizování vzniká toxický meziprodukt, který se chová jako volný radikál. K jeho zneškodnění používá organismus glutathion, základní antioxidant. U geneticky disponovaných jedinců neprobíhá tato detoxikace dostatečně a dochází ke kumulaci toxické látky v těle. Její aktivita jako volného radikálu a vyčerpání zásob glutathionu poškozuje mitochondrie. Mitochondrie pak nejsou schopny plně fungovat a tvořit energii. Důsledkem je únava, bolesti svalů, duševní nevýkonnost, deprese a prakticky jakákoli chronická nemoc.

Rozdíly v genetické výbavě vysvětlují, proč si někdo může dovolit srážet horečku pravidelně bez vážnějších následků a někdo po jedné epizodě upadne do chronického únavového syndromu. Protože nikdo z nás neví, jaké má geny, je rozumné předpokládat horší možnost a snažit se poškození předcházet.

Doporučený postup:

• Když nám není dobře, lehneme do postele.

• Horečku nesrážet, ani když je vysoká přes 39 °C. Výjimkou jsou opravdu oslabení lidé. Pokud i starý člověk dokáže vyprodukovat vysokou horečku nad 39 °C, je třeba to brát jako známku silné vitality a vítat ji, nikoli potlačovat léky. U dětí není obvykle důvod ke zbytečným obavám, děti snášejí horečku dobře. Výskyt febrilních křečí není tak častý, aby ospravedlnil rutinní potlačování horečky a nad 38,5 °C a poškozování imunity u každého dítěte. Matky jsou zbytečně strašeny. Naopak právě zdravé, robustní děti spontánně produkují vysokou horečku a často jim ji ani nelze srazit. Ohrožené jsou naopak právě ty děti, kterým se horečku podaří antipyretiky srazit.

• Lze použít fyzikální procedury, zábaly, ale ne léky.

• Když už z různých důvodů potřebujete horečku na chvíli srazit, použijte acylpyrin nebo ibuprofen, nemají tak ničivý vliv na játra a mitochondrie jako paracetamol.

• Omezte nebo zcela vylučte stravu. Pokud budete chtít jíst, použijte staré osvědčené recepty: čaje, česnečku, polévky.

• Jak zvýšíme tvorbu glutathionu? Ten potřebujeme při nemoci, i když se neládujeme paralenem, protože infekce sama o sobě je zátěž a zvyšuje množství volných radikálů v těle. Glutathion syntetizujeme z několika prekurzorů. Potřebujeme síru, kterou získáme z potravin bohatých na síru, jako je česnek, cibule a brukvovitá zelenina (brokolice, kapusta (= kel - pozn. red.), zelí (= kapusta - pozn. red.), květák (= karfiol - pozn. red.)). Vhodné zdroje cysteinu jsou syrovátka, ricotta, cottage sýr, jogurt, červená paprika, česnek, cibule, pšeničné klíčky, oves, brokolice, růžičková kapusta. Glutamin získáme z masa, ryb, mléka, pšenice, zelí, červené řepy, fazolí, špenátu a petržele, je obsažen také v misu. Naše babičky věděly, proč vařily při nemoci česnečku nebo slepičí polévku … vylepšíme si ji navíc brokolicí a miso pastou.

• Dodáme vitamín C, klidně několik gramů denně. (http://www.biozero.cz/kyselina-askorbova-vitamin-c-100g.html)

• Dodáme vitamín D, v akutním stavu až 10.000 IU denně. (http://www.biozero.cz/fin-vitad3tabs-150-tbl.html)

• Dále potřebujeme kyselinu listovou, vitamíny B6 a B12, selen, vitamín E. Tyto látky jsou asi nejdůležitější pro vlastní produkci a recyklaci glutathionu.

• N-acetyl cystein je substance obsažená např. v léku ACC, používaném při kašli. Ve světle informací o glutathionu nelze mít proti jeho užití při infekcích námitek, naopak. I když nemáme kašel, užití tohoto volně prodejného léku nám vylepší hladinu glutathionu a tedy i naši schopnost zvládnout volné radikály. Intravenózně se používá na léčbu otravy paracetamolem.

• Ideální terapií infekcí je homeopatie, nejlépe individualizovaná, v nouzi lze použít i Oscillococcinum, které má studiemi klinicky prokázaný účinek při virózách. Nebo kombinované homeopatické léky na virozy, např. Paragrippe, Gripp-Heel, Guna-Flu, Guna-Virus, Citomix (poslední tři jsou na recept).

Možná to nejdůležitější na konec: nebojte se nemocí. Strach a úzkost prokazatelně oslabuje imunitní systém. Epidemii podlehne jen ten, kdo věří, že nemá kontrolu nad situací a může se stát její obětí. Důvěřujte svému tělu, posilujte ho rozumnou životosprávou a homeopatií a ono si poradí.
Když už onemocníte, berte nemoc jako signál, že je třeba dát si pauzu. Při nemoci dejte průchod všem emocím, které se objeví. Zvažte, co bylo spouštěčem nemoci, proč jste potřebovali vypnout a proč jste ty signály přehlíželi. Až to uděláte, přestaňte se nemocí zabývat. Vizualizujte si zdraví, jak chodíte, cvičíte, pracujete, hrajete si s dětmi, užíváte si života. Pokud onemocníte před nějakou očekávanou událostí a chcete se jí (skutečně) zúčastnit, představujte si s pocitem štěstí, že ji ve zdraví absolvujete. Vaše vědomí vytváří realitu, když vytvoříte vědomí zdraví, realita se přizpůsobí. Osobně vyzkoušeno.

O vitamínu C

21. ledna 2013 v 21:46 Vitamíny, minerály
O vitamínu C

Většina živočichů si vytváří svoji denní potřebu vitamínu C sama. Člověk tohoto není schopen a je odkázaný na jeho příjem ve stravě. Denní příjem vitamínu C z běžné potravy je dnes již nedostatečný. Většina potravin vzhledem ke způsobu pěstování, sklizni a délce skladování neobsahuje tolik vitamínu C jako v minulosti.
Stanovené denní dávky vitamínu C představují spíše množství blížící se minimu na přežití.
Optimální denní příjem v zájmu udržení dobrého zdraví je vyšší, než se všeobecně předpokládá. V době stresu a onemocnění jeho spotřeba několikanásobně stoupá. Dostupné výzkumy ukazují, že při dosáhnutí a udržení optimální vysoké hladiny v krvi nebo v tkanivech, nastává rapidní vyléčení mnohých zejména infekčních a toxických onemocnění a šokových stavů.
Často diskutovaným pojmem je tzv. doporučená denní dávka (DDD), která je podle jednotlivých zdrojů v rozpětí 40-90 mg na osobu a den. Vícekrát už zazněli oficiální požadavky na zvýšení, avšak bez odezvy.

DDD v ČR (mg/den)
Věk 0-1 / 55
věk 1-3 / 60
věk 4-6 / 70
věk 7-10 / 80
věk 11-14 / 90-100
věk 15-18 / 100
těhotenství / 110
kojení / 150
Při fyzické zátěži +10mg, kuřáci +60-100% i 200-250 mg

I přes různé pohledy panuje shoda, že tyto doporučené denní dávky jsou podstatně nižší, než je běžná spotřeba u savců. Opice konzumují 10-20x více vitamínu C a jiní savci až 80x víc než doporučují nejvyšší oficiální DDD.
Je zajímavé, že National Academy of Sciences doporučuje pro opice, které jsou fyziologicky člověku nejblíže, denně 55mg/kg a pro člověka necelý 1mg/kg.
Jestliže fyziologické požadavky lidského těla se od jiných savců neliší DDD 45mg/den zřejmě neodpovídá reálné potřebě člověka - u dospělého člověka s váhou 70 kg by to představovalo jen 0,64mg/kg, což je 8-430 násobně méně, než je běžná tvorba u jiných savců (schopných syntézy) a dokonce 11x méně než spotřebuje pomalý metabolizmus např.želvy.

Faktory, které zvyšují potřebu vitamínu C, která může být až 15g (15.000mg) denně jsou:
- stres, onemocnění, horečky, zvracení, průjmy, anorexie, alkohol, kouření, drogy, znečištěné prostředí, pesticidy, věk, spánek (přirozený vs.umělý), trauma, roční období, hmotnost, užívání hormonální antikoncepce, salicylátů a kortikoidů. V těhotenství roste jeho potřeba ze 4 až na 10g, oficiální doporučení 110 mg je tragédie. Zvýšená spotřeba platí i v dětství, protože děti narozdíl od dospělých rostou.

Je až s podivem jaký objem financí se investuje do vakcín na očkování proti chřipce. Jejíž výsledky jsou velmi rozpačité a provází je množství nežádoucích účinků.
Přitom stačí přiměřená hladina vitamínu D3 a vitamínu C.

Osvědčený způsob užívání vitamínu C je rozpustit ho společně s jedlou sodou. Takto připravený vitamín C nepřekyseluje a nedráždí žaludek, jako samotný vitamín C. Sody se dává stejné množství jako vitamínu C.
Dle zkušeností je vhodné rozpustit 1/2 kávové lžičky (4-5g) vitamínu C a 1/2 kávové lžičky jedlé sody do 1 litru vody a toto množství postupně vypít během celého dne. Tímto způsobem se udržuje hladina vitamínu C v těle v optimální výšce.
Vitamín C 100 g v práškové formě můžete zakoupit zde: