Únor 2013

Mýtus o zdravém ovoci a zelenině

24. února 2013 v 21:05 Vitamíny, minerály


Také zastáváte názor, že pestrá strava, dostatek ovoce, zeleniny, obilovin, luštěnin atd., zabezpečí vašemu tělu dostatečný přísun výživných látek, vitamínů a minerálů? Je tomu opravdu tak? Obsahují dnešní potraviny dostatečné množství látek, tolik potřebných pro správné fungování našeho organismu?

Podívejme se na to, co ovlivňuje kvalitu plodin, které konzumujeme:



  • způsob pěstování.

Rozvoj zemědělské výroby je v dnešní době doprovázen plošným znečištěním země a hlavně jejím naprostým vyčerpáním. Půda, na které se dnes plodiny pěstují, je přetížena pesticidy, fungicidy a herbicidy. Díky tomu se do půdy dostávají jen tři základní složky: dusík, fosfor a draslík. Z půdy se ale do rostlin dostává podstatně více složek. Odkud se však mají vzít, když je půda neobsahuje?

  • sklizeň a skladování

Velká část ovoce a zeleniny, kterou si běžně můžeme koupit v supermarketech, urazí stovky a někdy i tisíce kilometrů, než se dostanou na náš stůl. Sklízí se nezralé, aby vydržela dlouhý transport. Nejvíce potřebných látek se v ovoci a zelenině uvolní a tvoří až plnou zralostí. Kolik vitamínů může obsahovat takto utržená plodina?

  • zpracování

Konzervace, rafinace, výroba polotovarů, dochucování umělými přísadami, tepelná úprava, to vše opět snižuje výši vitamínů a minerálů už tak ochuzených plodin.


Šokující informace přinesl výzkum, který provedl institut ve Švýcarsku
(Geigy Pharmakonzern 1985, Lebensmittellarbor Karlsruhe 1996, Sanatorium Oberthal 2002).
V tomto výzkumu byla porovnávána množství vitaminů a minerálů u několika druhů ovoce
a zeleniny v letech 1985, 1996 a 2002. Výsledky jsou uvedeny v tabulce:




Podle oficiálních zpráv WHO v současnosti v běžném prostředí chybí každému z nás v běžně
dostupné stravě 50% vitamínů a 60% minerálů!


Biologická hodnota potravy se postupně díky výše uvedeným jevům snižuje. Snižuje se kvalita obilovin, snižuje se obsah vitaminů a minerálů v ovoci a zelenině. Náš současný způsob života si rovněž říká o zvýšenou potřebu vitamínů a minerálů. Pijeme alkohol, kávu, kouříme, žijeme ve stresu, máme málo pohybu, konzumuje jídla s obsahem chemických látek, umělého tuku, velkého množství rafinovaného cukru a mouky.


Kolik bychom tedy museli sníst potravy, abychom správně vyživovali naše tělo? I když patříte k lidem, kteří usilují o pestrou a vyváženou a zdravou stravu, optimálnímu stavu se v praxi můžete nanejvýš přiblížit.

Užívání doplňků stravy by tedy mělo být vnímáno jako vyhledávání lepšího a zdravějšího životního stylu, které jde ruku v ruce se zlepšením celkových stravovacích návyků a fyzickým cvičením.


Národní průzkumy týkající se výživy, potvrzují deficity v příjmu mnoha živin. Doporučené dietní dávky (DDD), zřízené Institutem medicíny, jsou optimálním množstvím živin, které by jednotlivec měl zkonzumovat. Odhadované průměrné požadavky (EARs) nižší úrovně příjmu živin mohou signalizovat riziko nedostatečného příjmu živin v populaci. Tak například u vitamínu C, který se relativně snadno získává ze stravy, tak asi jedna třetina nekuřáků a více než dvě třetiny kuřáků se nedostane ani na úroveň EAR, tj. průměrná potřeba, natož na DDD. Téměř všichni dospělí nemají dostatek vitaminu E, a chybí jim i mnoho dalších vitaminů a minerálů, což může ovlivnit jejich imunitní systém. Více než tři čtvrtiny žen v plodném věku nejsou schopny tělu zajistit příjem doporučené dávky železa, jehož nedostatek ovlivňuje kognitivní funkce, fyzické schopnosti a vytrvalost.

Závěrem lze tedy říci, že zdravý životní styl musí zahrnovat jak úsilí o zlepšení výživy a stravování, tak bohatý a pestrý příjem základních živin. Rozumné užívání doplňků stravy v kombinaci se zdravou stravou významně přispívá k podpoře zdraví a prevenci nemocí.

Máme (ne)dostatek draslíku?

20. února 2013 v 12:43 Vitamíny, minerály
Draslík je třetí nejčastější minerál v lidském těle - po vápníku a fosforu.
Je zásadním minerálem pro nastolení normální hladiny krevního tlaku v těle a symptomy jeho nedostatku mohou být diagnostikovány jako vysoký krevní tlak. Mnoho studií prokázalo, mimo jiné i souvislost mezi nízkou hladinou draslíku a zvýšeným rizikem mozkové mrtvice.

Nedostatek draslíku v těle (hypokaliemie) se projevuje různými, často nespecifickými poruchami:
- poruchy nervosvalové činnosti (únava, ochablost svalů, křeče)
- poruchy trávicího ústrojí (zácpa, plynatost, bolesti břicha)
- vysoký krevní tlak
- poruchy srdečního rytmu (včetně závažných)

Na rozdíl od toxického sodíku (obsaženého ve stolní soli) je draslík podstatný pro naše zdraví.
Draslík je přítomen ve všech buňkách a je rozhodující pro kardiovaskulární a nervové funkce, regulaci přenosu živin do buněk a uvolňování svalové energie. Tento zázračný prvek kromě toho reguluje vodní bilanci, napomáhá rekuperativním silám a pomáhá při revmatických či artritických stavech odváděním kyselin z kloubů, čímž uvolňuje jejich ztuhlost. Draslík je současně naprosto nezbytný pro vylučování, působí jako přirozený znecitlivovač bolestí, reguluje křeče, bolesti hlavy a migrény a urychluje léčbu řezných, tržných a jiných poranění.
Kvůli své velmi vysoké elektrochemické aktivitě je draslík neustále v koloběhu, takže ho k doplnění každodenní ztráty potřebujeme velké množství. Když například cvičíme a potíme se, vylučujeme draslík v moči. Když jsme z různých jiných důvodů pod extrémním stresem, mohou se ztráty draslíku okamžitě ztrojnásobit.
Ale jak zdůraznil proslulý odborník na výživu Adelle Davis, největší problémy v draslíkovém hospodářství působí toxický sodík.

Toxický sodík
"Osoby, které jedí větší množství (sodíkové - běžné kuchyňské) soli vylučují devětkrát více draslíku, než lidé s omezenou spotřebou soli. Dobrovolníci udržovaní na dietě chudé na draslík v sobě shromáždili tolik soli, že se u nich projevil vysoký krevní tlak."

Uměle vyvolaný nedostatek draslíku
Svědomití vědci souhlasí s denní potřebou draslíku, která u dospělého člověka leží v průměru mezi 3200 a 4100 miligramy, v ČR je norma stanovena na 2000 mg/den. Přičemž průměrný dnešní přísun draslíku potravním řetězcem, například u Američanů, činí pouhých 1500 až 2100 miligramů denně, což reprezentuje průměrný každodenní deficit 1850 miligramů.
Lidé očividně mohou přežívat i při takto surově ochuzené hladině, protože Američané se dožívají okolo 70 let, než je nakonec tento základní nedostatek draslíku udolá a zemřou. Je vědecky nezpochybnitelné, že by všichni mohli žít déle a méně trpět bolestmi, kdyby každý den obdrželi nezbytné množství draslíku, což je úkol, jehož by se americká FDA měla chopit.

Bohužel, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv to nedělá a ani neudělá kvůli trvalému tlaku lobby nadnárodních farmaceutických koncernů. Přestože má plný a neomezený přístup ke skutečným vědeckým údajům poskytujícím pevný důkaz o takřka epidemickém nedostatku draslíku, FDA se vědomě vyvarovala specifikovat "doporučený dietní rozptyl" [RDA], zatímco souběžně protlačila zákon omezující obsah draslíku ve všech alternativních léčebných přípravcích na pouhých 100 miligramů.

Toto je první vodítko k tomu, abychom pochopili proč tak snadno onemocníme. Uvědomte si, že jen abyste vyrovnali úroveň průměrného denního deficitu 1850 miligramů draslíku, museli byste spolykat přinejmenším 19 pilulek příslušného "potravinového doplňku", což si asi žádný obyčejný člověk nemůže dlouhodobě dovolit.

Příjem draslíku
Normální cestou jíž draslík vstupuje do těla jsou ústa. Buď ve formě jídla, anebo třeba jako roztok vytvořený ze 100% vodního roztoku chloridu draselného, vmíseného do ovocné šťávy. Jakmile draslík projde zažívacím ústrojím, buňky si extrahují jen tolik, kolik ho potřebují a přebytečný draslík opustí tělo, zčásti jako pevný odpad, ale většina přes ledviny jako moč.

Draslíkový deficit a nemoci
Téměř všechny "nemoci" jimiž dnes trpíme mohou být opřeny o dveře draslíkového deficitu, přestože to hordy farmaceutických a lékařských obhájců nepochybně odmítnou prohlašováním, že lékařský "výzkum" již "dávno prokázal", že prostý nedostatek nemůže být příčinou stavů ohrožujících život.

Začátek konce získávání nezbytných minerálů z ovoce a zeleniny přišel uprostřed 19. století, když německý chemik baron Justus von Liebig analyzoval lidský a rostlinný popel a určil, že dusík, fosfor a draslík [NPK] jsou všechny prvky, které rostliny potřebují k životu. Von Liebig se stal praotcem syntetického hnojiva, obratem zplozeného superfosfátu, otce všech ošidných umělých hnojiv. Ačkoli NPK a superfosfát skutečně mohou vytvořit syntetické půdní prostředí, postačující k podnícení růstu rostlin, výsledné plody a zelenina mají vždy vážný nedostatek stopových prvků, některé dokonce neobsahují vůbec žádné. Baron von Liebig s hrůzou sledoval nedostatky způsobené jeho vynálezem a před smrtí odvolal svá tvrzení. Jenže to už bylo příliš pozdě. Mezitím už se totiž věci pohotově ujali silní investoři.

V tandemu s poklesem obsahu draslíku v ovoci a zelenině v průběhu 19. století přišel ještě další, dokonce ještě mnohem větší problém. Až do té doby byla sůl jakéhokoli druhu na většině kontinentů natolik vzácná, že byla nejednou v historii užívána jako platidlo. Většina soli, sylvínu, jinak známého jako chlorid draselný, putovala velbloudími karavanami do Evropy, Asie a po Africe po trasách dlouhých tisíce mil. Když pak železnice otevřela Ameriku, začali obchodníci přepravovat obrovská množství levné soli. Naneštěstí pro Američany to byla sůl z mořské vody, pozůstávající z 98.8% z chloridu sodného. A tak se stalo, že západní člověk za méně než sedmdesát let téměř úplně nahradil zdravý draslík nezdravým sodíkem.

Bezcenná strava
"Skutečnost je taková, že hodnota naší stravy se enormně změnila, a některé z pěstovaných plodin už nemají hodnotu jídla… Naše tělesná pohoda je přímo závislá na minerálech, které přijímáme do svého systému, více než na kaloriích či vitamínech nebo precizních podílech škrobů, proteinů či uhlohydrátů, které konzumujeme."

100% úspěšná léčba

Hrstka bystrých doktorů tehdy rozpoznala skutečnou příčinu problému a začala dávat svým pacientům masivní dávky draslíku (mezi 5000 až 20 000 miligramy denně) aby dostala jejich krevní tlak zpět do normálu a zprostila je problémů s angínou a dalšími srdečními potížemi. Tyto léčby byly ve skutečnosti stoprocentně úspěšné, jenže nad používáním základního prvku, které nemohlo být farmaceutickými společnostmi patentováno, se brzy zatáhly mraky a lékařské výzkumné granty na toto poli začaly podivuhodně vysychat.

Nadnárodní farmaceutické koncerny poté vynaložily mnoho sil a tlak na lékařské bratrstvo rostl. Poskytovaly budoucím lékařům všemožnou "pomoci" v období jejich univerzitního studia, hojná stipendia a výzkumné granty. Obojí jim v podstatě pomohlo v tom, aby lékaři "viděli věci správně", což samozřejmě znamená, že odpovědí na všechny nemoci jsou pouze výnosné léky.
V sedmdesátých letech byly všechny smysluplné zmínky o vážném nedostatku minerálů odstraněny z osnov a studenti medicíny byli učeni, že pacienti mohou snadno získat všechny potřebné minerály ze stravy bohaté na ovoce a zeleninu, ačkoli jejich přednášející věděli, že je to obrovská lež. Projevy deficitu, jako křeče, artritida, řídnutí kostí, vysoký tlak, angína, mrtvice, atd., se staly "nemocemi", které mohly být ošetřeny skutečně oslňující sadou ve vesele zbarvených krabičkách zabalených a navýsost ziskových farmaceutických drog.



Celý článek: Podvod s nedostatkem draslíku zde:

Astma má souvislost s nedostatkem vitamínu D

6. února 2013 v 18:47 Vitamíny, minerály


Podle studie, provedené výzkumníky z the Harvard Medical School a publikované v magazínu the Journal of Allergy & Clinical Immunology, vychází najevo, že nízké hladiny vitamínu D možná způsobují u astmatických dětí zvýšené sklony k těžkým záchvatům.
Vědci odebírali vzorky krve od 1 024 dětí s mírným až středním stupněm astmatu, které byly zařazeny do jiné studie, zkoumající účinky dvou inhalačních léků proti astmatu, prodávaných v USA pod názvy budesonide a nedocromil. Děti byly pak sledovány po dobu čtyř let.

Pro účely této studie byla nedostatečnost vitamínu D stanovena jako krevní hladina menší nebo rovna 30 nanogramům na 1 mililitr. Přestože se za deficit až dosud považovaly hladiny nižší než 11 nanogramů, lékaři se stále častěji domnívají, že pro optimální zdraví jsou potřebné hodnoty minimálně od 30 nanogramů.

Vědci zjistili, že děti s nedostatkem vitamínu D měly prokazatelně vyšší sklony k těžším záchvatům astmatu, než děti s vyššími hladinami vitamínu. Během celého období, kdy byla studie prováděna, muselo být 38 % dětí s nedostatkem vitamínu nejméně jednou hospitalizováno kvůli záchvatu. U dětí s dostatečnou hladinou vitamínu D byla četnost hospitalizací 32 %.

Vědci už dlouho vědí, že vitamín D hraje zásadní roli při rozvoji a zajištění zdravých zubů a kostí. Až nedávno objevili, že tento vitamín hraje také životně důležitou roli v regulaci imunitního systému a že jeho nízké hladiny mohou zvyšovat riziko alergií, infekce, autoimunitních onemocnění, rakoviny a srdečních chorob.

Vědci se na základě zmíněné studie domnívají, že vitamín zřejmě reguluje zánětlivé odezvy těla, možná dokonce i zlepšuje účinnost protizánětlivých hormonů. Zjistilo se, že vitamín D projevil v rámci studie mnohem výraznější ochranné účinky mezi lidmi, užívajícími syntetický hormon proti zánětům - budesonide.
vitamín D3 zde


Březová koupel

5. února 2013 v 8:24 Detoxikace

Březová koupel mimořádně prospívá ledvinám bez vedlejších účinků. Je vhodná pro povzbuzení jejich činnosti, v době kdy jsou oslabené, těhotenství nebo při detoxikačních kůrách.
Má všeobecně příznivý vliv na pokožku a výborně se osvědčila proti celulitidě a pomáhá předcházet tvorbě strií. Březová koupel je rovněž účinnou pomocí při otocích.

Extrakty z břízy se hojně využívají jak pro vnitřní, tak i vnějším použití.
Při vnějším použití velmi dobře působí na pokožku a na vlasy. Již ve staré Číně se hlásalo, že vlasy jsou "zbytky krve", což znamená, že jejich kvalita závisí na stavu krve a kvalita krve zase na dobré práci ledvin. Pokud ztratily vaše vlasy přirozený lesk, pokud jsou najednou příliš jemné, nebo se lámou či vypadávají v množství větším než malém, pak nečekejte a zaměřte se na své ledviny.

Únor - pečujeme o ledviny

5. února 2013 v 8:15 Naše tělo


ÚNOR - Pečujeme o ledviny


V měsíci únoru je vhodné věnovat zvýšenou péči ledvinám.
Ledviny zastupují hormonální systém, fungují jako tělesná čistička, filtrují krev a zbavují ji toxických látek a jedů. Rovněž kontrolují kosti, kostní dřeň, mozek, centrální nervovou soustavu, zuby, vlasy, sluch, potenci, libido a mají vliv na plodnost. Ledviny filtrují z krve vodu, do které propouštějí odpady látkové výměny a řídí hospodářství s minerály a vodou v těle. Dobrá činnost ledvin ovlivňuje mimo jiné i dobrou činnost lymfatického systému. . Zvýšený nebo snížený krevní tlak může být způsoben také nesprávnou činností ledvin.

Dojde-li přeci jen k oslabení ledvin, nejčastějším projevem jsou:

- časté močení
- oteklá horní víčka
- zhoršení sluchu
- padání vlasů, tenké vlasy
- bolestivost a otoky kolen a kotníků
- lámavost kostí
- bolest ve spodní části zad

Při oslabení ledvin dbejte o dostatečný přísun tekutin, nejlépe čisté vody, bylinkových čajů, zázvorového čaje, březového čaje.
Byliny: zlatobýl, kopřiva, petržel, lípa, jehlice trnitá, vřes obecný, meduňka, brusinky, bříza
Ledvinám svědčí hlavě teplo. K jejich prohřátí můžete využít infra lampu, saunu, akupresura nebo moxování na reflexních bodech ledvin či březové koupele


Posilněte si imunitu
- echinacea
- kyselina askorbová nebo-li vitamín C (http://www.biozero.cz/kyselina-askorbova-vitamin-c-100g.html)
- vitamín E

Do jídelníčku zařaďte:
- ryby
- sušené ovoce
- luštěniny
- zeleninu -: cibule, zázvor, fenykl, pažitka, celer, petržel, zelí, čínské zelí, kapusta, červená řepa - úprava zeleniny nejlépe kvašená či dušená
Obiloviny: pohanka, ječmen, proso, jáhly, špalda

V jídelníčku omezte:
- mléčné výrobky, alkohol, uzeniny, sladkosti, slazené nápoje, kávu, sůl

Činnost ledvin dle orgánových hodin:
17.-.19. hodina - činnost ledvin je nejsilnější - v této době je vhodné pít dostatek tekutin, bylinkových čajů, dělat si koupele nebo zajít do sauny.